Výstava zasazuje dílo malíře Antonína Tomalíka (1939–1968), rodáka z Jablunkova, do souvislostí s pracemi jeho přátel. Přibližuje dobový kontext, v jehož rámci se formovala umělcova tvorba. Akcentuje ta názorová zaujetí, s nimiž se identifikoval. Zprvu k nim patřily biblické náměty, v nichž nacházel analogie se svou životní zkušeností; následně se doslova našel v gestické malbě a ve strukturální abstrakci, jež mu od přelomu 50. a 60. let skýtaly možnosti sebevyjádření. Exponoval jimi tíživost existenciálních pocitů, jež plodila doba totalitního režimu. V tomto ohledu Tomalík patřil k nejodvážnějším tvůrcům. I proto zůstal strukturální abstrakci věrný. Koncem 60. let se vrátil k podobenstvím, jež byly s to sdělit hloubku prožívané krize – překonat ji však nedokázal.

Mahulena Nešlehová, kurátorka

VYSTAVUJÍCÍ AUTOŘI: Antonín Tomalík, Zdeněk Beran, Vladimír Boudník, Jan Hendrych, Miloslav Hotový, Čestmír Janošek, Jan Koblasa, Antonín Málek, Pavel Nešleha, Zbyšek Sion, Jan Steklík, Jiří Valenta a Aleš Veselý

Galerie Zlatá husa zapůjčila významnou část sbírky Antonína Tomalíka, kterou dr. Železný kontinuálně a promyšleně buduje již přes 20 let:

1/ Autoportrét (1958) 

2/ Pierot (1958)

3/ Vlastní podobizna (1957)

4/ Bez názvu (1960)

5/ Bez názvu (1960)

6/ Figura (Akt) (1959)

7/ Pohled na Jablunkov (1958–1959) 

8/ Obraz II (1960)

9/ Objekt (1961–1962)
10/ Úděl (Krajina s figurou) (kolem 1963)
11/ Ukřižování (kolem 1962–1963)