Obrazy a kresby významného českého umělce, spoluzakladatele seskupení „12/15 Pozdě ale přece!“, věnující se motivu poutnice, symbolicko-mýtické postavě, v níž se skrývá podobenství životní pouti každého z nás.

P. Pavlík, spoluzakladatel „Volného seskupení 12/15 - Pozdě ale přece!“ patří k nejoriginálnějším českým malířům současnosti; zároveň se dlouhodobě věnuje i teorii a kritice výtvarného umění.  Jeho současná výstava volně navazuje na stejnojmenný projekt, který loni připravila karlovarská galerie pro Galerii výtvarného umění v Hodoníně. Základem výstavního výběru jsou díla z majetku umělce, jež doplňují obrazy ze sbírek několika veřejných i soukromých galerií. Počátky jeho malby charakterizovalo imaginární prostředí s útvary evokujícími kameny, balvany či skály. Záhy se v jeho obrazech začaly prosazovat autonomní lineární struktury i abstraktní tvarosloví. Už od přelomu 60 a 70. let minulého století se umělec zaobírá motivem poutnice: tato tajemná symbolicko – mýtická postava kráčí i v pozdějších malbách, kresbách i grafikách v různých kontextech a mnoha podobách. Jedná se o symbolické zpodobení maminky, autorova raného vjemu, kdy se s ním matka loučila a „někam“ odcházela. „Nevíme, odkud a kam míří, a proč vlastně, přesto nepochybujeme o tom, že její cesta má hluboký smysl. Jde o podobenství životní poutě každého z nás.“ (P. Pavlík)  Umělec mnohé své obrazy znovu a znovu zkoumá, upravuje, přetáčí i přemalovává. Výstava prezentuje také svébytnou metodu přemalby reprodukce autorova obrazu – tento princip originálně rozvinul v sérii apokalyptických námětů. Tak osobitý způsob recyklace či reinterpretace vlastní tvorby zcela odpovídá Pavlíkovu přístupu k tvůrčímu procesu.

Galerie Zlatá husa zapůjčila Pavlíkovo dílo Pootevřené dveře (1977 - 1978).